Prevence rizik - BOZP

03.12.2016 19:36

Zajištění bezpečosti práce a ochrany zdraví při práci na základě smlouvy:

od 1000 Kč - 8000 Kč dle složitosti a velikosti provozovny

nebo cena za vypracování dokumentace např.

kategorizace prací (administrativa, ordinace praktického lékaře apod.): 1 - 5 zaměstanců 999 Kč

kategorizace prací (výrobní činnost): 1 - 5 zaměstanců 1 490 Kč

V rámci BOZP musí zaměstnavatelé vést příslušnou dokumentaci. Její rozsah není dán taxativně jedním právním předpisem, ale vychází zejména z charakteru pracovišť, provozovaných činností a používaných zařízení či pracovních prostředků.

Mezi dokumentaci zpracovávanou vedeou pro účely BOZP patří:

Dokumentace prevence rizik (identifikace a hodnocení rizik, kategorizace prací, apod.)
Organizační a provozní bezpečnostní předpisy (organizační směrnice, místní provozní řády, apod.)
Dokumentace školení (osnovy, záznamy, apod.)
Dokumentace pracovních úrazů (kniha úrazů, záznamy o úrazech, apod.)
Dokumentace kontrolní činnosti (záznamy z prověrek BOZP, kontrol pracovišť apod.)
Dokumentace k zařízení (průvodní a provozní dokumentace, apod.)

Zaměstnavatel je povineni zajišťovat hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců.

Odhalení skrytého nebezpečí

Během auditu BOZP tedy dochází k identifikaci nebezpečí, hodnocení zjištěných bezpečnostních rizik a je navrženo náhradní řešení vedoucí ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Díky auditu BOZP může být odhaleno i skryté nebezpečí, které běžně na pracovišti nevidíte přes “rutinní slepotu”. Dochází tak ke snížení rizika pracovního úrazu či výskytu nemocí z povolání, což v důsledku vede i k úspoře celkových nákladů firmy.

Interní audity je nutné provádět pravidelně

Systém řízení BOZP je nutné neustále ověřovat. Na pracovišti se totiž mohou kdykoli objevit nová bezpečnostní rizika ohrožující zaměstnance. Právě proto je třeba pravidelně provádět další interní audity.

Velké společnosti mnohdy mívají vlastní skupinu specializovaných interních auditorů, avšak pro malé a střední podniky je něco takového obvykle nemyslitelné – jednoduše z finančního hlediska. I pro velké firmy se ale vyplatí pozvat odborníky. Využijí totiž své bohaté zkušenosti z praxe a udrží si odstup. Nezávislý pohled zvenčí se ve většině případů může velmi vyplatit.

Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.

Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí


	`a)` omezování vzniku rizik,
	`b)` odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
	`c)` přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,
	`d)` nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy,
	`e)` nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,
	`f)` omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,
	`g)` plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
	`h)` přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,
	`i)` provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,
	`j)` udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.